Geneze, původ vzniku OM - Om, Aum, Amen, Amin, Amun.

Věří se, ( ačkoli to není vědecky doloženo) že Aum se přetvořil v Amen v křesťanství a judaismu. Amen je rozsáhle zmiňován v Bibli, znamenající „jest“,“budiž“, „staniž se“.To může být pozdější výklad Amen,  poprvé zaznamenaný roku 1230 nl. Ježíš jej sám nazýval  (Ve Zjevení 3:14) „Amen, věrný a skutečný svědek“.V hebrejštině Amen znamená Pravda, být pevný, být věrný. Muslimové používají slovo Amin ( arabsky آمين‎) nejen po přednášení první súry Koránu, ale také při závěrečné modlitbě, se stejným významem jako v křesťanství. Islamské použití slova je stejné jako židovské. Za vlády faraona Achnatona egypťané uctívali Amen-Ra či Ammon (skrytý Bůh), použitím Amen vyvolávali Ammon.To nás vede k dalšímu významu slova Amen „skrytý“. Můžeme říci že Amen, původně AUM, je zvuk skutečné reality, která je skryta ve světě zjevné existence.Tato skutečnost je čisté bytí, mohlo by také být přeloženo jako „tak jest“ jak bylo později používáno jako vyjádření požehnání či na znamení vděčnosti.

 Proč zpívat Om a ne Amen či Ammon?

Jak již bylo zmíněno, není žádná vědecká studie, která by podporovala tvrzení, že Amen pochází ze sanskrtského slova Aum, ačkoli tomu mnoho lidí věří.

 V sanskrtu je Om nejsvatějším zvukem. Sanskrt znamená spojit dohromady, je  jazykem Véd (Rgvéd, Sámavéd, Jadžurvéd, Atharvavéd) a védské literatury.Sanskrt byl napsán v písmu dévanágarí, znamenající písmo z města (nágarí) Bohů (Déva). Védy a védská literatura odhalují celé stvoření. Sanskrt není považován za dílo člověka, ale je připisován Ršium, mudrcům z Himalájí. V hluboké meditaci poznali Zákony přírody, jak se Univerzum manifestuje a přetrvává dodnes. Védy a védská literatura může být považována za plán stvoření a Sanskrt za jazyk s dokonalým zvukem korespondujícím s každou projevenou formou. OM je dokonalý zvuk, jež zahrnuje všechny zvuky projeveného světa. Tak jsou všechna ostatní slova pocházející  z OM odchýlena z celistvosti a nepřináší tak stejný účinek člověku jako samotný OM. Být zdravý znamená být celistvý, být v harmonii. Tedy je nejlepší zpívat OM pro dosažení celistvosti v každé buňce. Můžeme říci, že zpívání Om je jedna z nejlepších cest jak přinést vibrace Jednoty do rozmanitosti Stvoření. Každá buňka těla by měla šířit harmonii a všechny části těla dohromady by měly celistvost vyzařovat.To zpívání OM způsobuje.

                             Sanskrt a jeho  vztah s ostatními jazyky 

 Je zajímavé vědět že Sanskrt má společný původ  se stovkami dalších jazyků jako řečtina, latina, němčina, hindština, urdština, bengálština, maratština, kašmírština, panjabština, nepálština a rumunština.Védský sanskrt, původní forma  jazyka je jeden z nejranějších a doložených  členů Indoevropské jazykové skupiny. Nejstarší znamý text v sanskrtu, Rgvéd, je soubor více než tisíce hymnů, jež byly vytvořeny přibližně během 2.tisíciletí před Kristem. Říká se, že sanskrt byl pravděpodobně základem pro mnoho dalších jazyků. Z hlediska jazykové vědy bychom mohli říci, že sanskrtská slova a zvuky jsou základem slov a zvuků moderních jazyků. Například, anglické slovo cukr “sugar“ a německé slovo „Zucker“ jsou odvozeny od sanskrtského slova „Sharkara“. Dokonce i některé africké jazyky, jako třeba Kisuaheli se zdají být odvozené ze sanskrtu. Kisuahelieské slovo „Simba“ znamenající lev, podobně v sanskrtu nalézáme slovo pro lva „Simha“. Patrné je i propojení Češtiny se Sanskrtem.(sanskrt: tri-tři, džívati-žít, dvara-dveře, asi-jsi, veda -vědění, plavate-plavat, čaturthat-čtvrtý) V jazykovedě je dobře známo, že více jak 170 jazyků pochází ze Sansrtu nebo jim je silně ovlivněno.

Čtení véd a védské literatury a její působení na fyziologii mozku

Kromě skutečnosti, že sanskt je základem pro mnoho dalších jazyků je zde jěště jeden zajímavý jev. Zdá se, že čtení sanskrtu má jiný účinek na fyziologii mozku než jakýkoli jiný jazyk. Dr.Travis(*) požádal účastníky testu, aby četli úryvky z Bhagavadgíty v sanskrtu a v jiných moderních jazycích (španělštině, francouzštině nebo němčině)

V každém případě vyslovovali zvuk ale nerozumněli významu. Změřil mozkové vlny, rychlost dechu a tepu srdce během dvou 15 minutových sezení a během transcendentální meditace. Zjistil že čtením sanskrtu se fyziologické účinky podobají působením cvičení transcendentální meditační techniky, jsou již ale rozdílné od čtení moderních jazyků.

Čtením sanskrtu, zvláště védské literatury se funkce mozku viditelně mění. Podobně jako při meditaci se erg hladina alfa, mozkové vlny a odolnost kůže zlepšují. Čteme-li stejný text v moderním jazyce fyziologické procesy zústávájí stejné

.To vede k závěru že starověké texty, védy a védská literatura, psaná v sanskrtu otevírají stavy vyššího vědomí, naopak při čtení moderních jazyků je mysl roztříštěna  a soustředěna na vnější bytí.

* Travis, F.T., Olsen, T., Egenes, T., & Gupta, H.K. (2001). Physiological patterns during practice of the Transcendental Meditation Technique compared with patterns while reading Sanskrit and a modern language. International Journal of Neuroscience, 109, 71-80.Kalavati

                                OM a spiritualita

Veškerá stará učení spolu s moderní vědou se shodují, že všechny existující věci jsou ve své podstatě tvořené energií, vibrací. Po tisíc let si mystici předávali zkušenosti s touto energii, která manifestuje vše okolo a vše uvnitř všeho.V Bibli je napsané: “Na počátku bylo slovo, to slovo bylo u Boha a to slovo byl Bůh“. Jak v křesťanství také v hinduismu se shodují v tom, že na počátku byla vibrace a skrze vibraci (slovo) bylo stvořeno bytí. Zvuk, který vystihuje tuto prvotní vibraci je OM. Tento zvuk se liší od ostatních, které vnímáme svými smysly. Zvuky většinou vznikají tak, že jeden předmět naráží do druhého, jako dva cimbály, kladivo, ruce, vlny moře o břeh atd. Om nevzniká tímto způsobem, proto se nazývá anahata nada, nestvořený zvuk, je to zvuk primární energie. Svatý zvuk se skládá ze čtyř elementů. První tři elementy jsou hlasové zvuky: A, U, M, čtvrtým neslyšitelným zvukem je ticho, kterým začíná a končí slyšitelný zvuk, který ho obklopuje.

Nejkrásněji o posvátné slabice hovoří manduka upanišáda, která vysvětluje OM v alegoriích, jako čtyři druhy vědomí. A, rezonuje v krku a je považován za primární zvuk, nezávislý na kulturním kontextu. Tvoří se uvnitř hrdla a obsahuje všechny ostatní zvuky vydávané lidmi. Ve skutečnosti je A první hláskou  sanskrtské abecedy. Reprezentuje normální probuzené vědomí, ve kterém objekt a subjekt existují jako dvě odlišné entity. Je  to úroveň mechaniky, vědy a logických myšlení, tedy spodních tří čaker.Věci existující na této hrubé úrovni jsou stabilní a jen pomalu se mění. U, ústa otevřená při A se zavírají do M, mezi tím zaznívá U. Zvuk U přenáší vibraci do zadní části úst. Reprezentuje stádium spícího vědomí, na půl cesty mezi bdělostí A a hlubokým spánkem M. Z tohoto spícího stavu se objekt a subjekt začínají propojovat v podvědomí. Oba jsou obsažené uvnitř nás. Věci na této úrovni jsou jemnější a náchylné na rychlou přeměnu. Je to říše snů, představ, božstev, skrytého vnitřního světa. M, poslední část je známá jako makar, vyslovuje se se zavřenými ústy. Je uzavřená před vnějším světem. Přináší prožití hlubokého míru v nás samých, v nitru, při hledání věčné pravdy. Při vyslovení AUM se první dvě samohlásky slévají do samohlásky O. Zvuk M zní stejně. Kvůli tomu se AUM zkracuje na OM, protože obsahuje stejné vlastnosti. AUM v sobě obsahuje celou abecedu, od svého začátku při A, rozvinutí do U, a dosahuje úplnost při M. M je třetím elementem, bzučícím při zlehka přivřených rtech. Zvuk rezonuje v přední části úst a posouvá se do hlavy. Představuje říši hlubokého, bezesného spánku. Neni zde přítomný pozorovatel ani pozorovaný.Vše je jedno a zároveň nic. Je to vesmírná noc, interval mezi cykly stvoření, lůno Božské Matky. Čtvrtým zvukem je tzv. nestvořený zvuk, existující v tichu na konci svaté slabiky. Je zajímavé, že nemůžeme slyšet ticho. Můžeme slyšet zvuky, ale jak chcete slyšet něco co je v tichu. Kdo se usadí v tomto nestvořeném zvuku, v této vibraci ticha, dosáhne přitomsti Jednoty a míru.Ticho začne ve chvili kdy končí bzučení M. To je chvíle, která dělí slyšitelný zvuk od ticha. Spočívá-li někdo v tomto tichu, říká se že je Jasem ticha.

                                                  Symbolika slabik AUM

Podle mandukáji upanišády  symbolizují  slabiky AUM tyto světy zkušeností:

 A, jagarat, bdělost, vědomý stav.

 U, swapna, spánek, polovědomý stav.

M, shushupti, hluboký spánek, nevědomý stav.

Podle jógy jsou lidské tělo i duše tvořeny ve třech kvalitách bytí:

Sattva- harmonie, jas, světlo.

Rajas - vášeň, činnost.

Tamas- nevědomost,temnota a nečinnost.

Tři posvátné slabiky představují tři kvality bytí.

A-sattva, U-rajas, M-tamas, po dozpívání AUM, nastává ticho, které symbolizuje trancendentálnost všech tří kvalit.Trigunatita, čisté vědomí.Tři slabiky také představují principy bytí zastoupené A- tvoření, Brahma. U, udržování,Višnu. M-ničení, Šiva.Ticho po doznění reprezentuje základní realitu, která leží za stvořením,udržováním a ničením.

To, co je za AUM 

 Na základě Mandukáji upanišády se transcendentální stav nazývá turija, v sanskrtu čtvrtý, tedy přesahujíci a zároveň zahrnujíci první tři stavy symbolizované AUM.  Kruh symbolizuje turija, základní realitu, obsahující lagrat, vědomý stav A, polobdělý stav U, a nevědomý stav M. Stádium turija může být pochopené,  jen rozplyne-li se mysl ve Vědomí, které přesahuje první tři projevené stavy Vesmíru.

Symbolický význam AUM

Pro svoji trojitou povahu, speciální tvar a unikátní zvuk náleží této slabice rozmanitost detailních symbolických interpretací. Skládá se z tří křivek, půlkruhů a tečky.Velká spodní křivka symbolizuje bdělý stav A, v tomto stavu  vědomí směřuje ven přes bránů smyslů.  Protože je to první křivka, značí, že tento stav je u většiny lidí nejběžnější. Vrchní křivka označuje stav hlubokého spánku, nevědomý stav, ve kterém spící netouží po ničem a nemá žádné sny.Třetí křivka označuje stav spánku. V tomto stádiu je vědomí jednotlivce obrácené dovnitř a spící pozoruje poutavé vidění ze světa za víčkami vlastních očí.Toto jsou tři stádia individuálního vědomí a indičtí mudrci věří, že celá manifestovaná realita, všechny psychické fenomény jsou zastoupené v těchto třech křivkách symbolu AUM. Tečka znamená čtvrté stádium vědomí, známé jako turija, kdy je vědomí obrácené ne ven ani dovnitř ale zároveň oběma směry. Je to konec všem dualitám, konec relativnímu bytí.Toto tiché, mírumulovné a světlem prostoupené stadium je koncem duchovního snažení. Tento absolutní stav osvětluje sebou samým ostatní tři. Nakonec půlkruh symbolizuje máju, nereálný, dočasný stav vědomí a odděluje tečku od ostatních křivek.Tento dočasný stav mája nám brání dosáhnout nejvyšší stadium bytí, seberealizaci, osvícení. Půlkruh je nahoře otevřený  a je-li dobře nakreslený nedotýká se tečky.To znamená, že nejvyšší stav není dotknutelný iluzí.Ta ovlivňuje jen projevené fenomény. Smysl máji je, že zamezuje hledajícímu dosáhnout absolutní cíl, realizaci Jednoty, nestvořeného, všeobjímajícího principu. V tomto smyslu reprezentuje symbol AUM stvořené i nestvořené, jemné i mentální říše bytí. Nad touto trojitou povahou AUM , jako svatého zvuku je neviditelná čtvrtá dimenze, která nemůže být poznána lidskýmy smysly .Smyslové orgány  jsou omezené na materiální pozorování. Čtvrtý stav je nevyslovitelné ticho, které následuje po doznění posvátné slabiky. Sjednocuje všechny rozlišnosti v míruplném, neduálném stavu.To je stádium symbolizované tečkou v tradiční ikonografii AUM.